TOP týdne 1.–7. 4. 2019

Bylo otevřeno Nové muzeum Bauhausu – Kotva bojuje o status památky – Zentrum für Politische Schönheit (Centrum pro politickou krásu) čelí vyšetřování podle § 129 – Bratislavská Kunsthalle zřejmě přežije.

1/ Ve Výmaru bylo otevřeno Nové muzeum Bauhausu

Budova Nového muzea Bauhausu, pohled od jihovýchodu, návrh arch. Heike Hanady, zdroj: web Neues Bauhaus-Museum

Po několikaletém plánování, proběhlé architektonické soutěži a stavbě nové budovy, bylo ve Výmaru, původním sídle Bauhausu (založené v roce 1919 Walterem Gropiem), otevřeno Nové muzeum Bauhausu. Zadavatelem a investorem je nadace Klassik Stiftung Weimar, která bude instituci nadále zřizovat, architektkou budovy prof. Heike Hanada, jež působí v Berlíně. Architekturu výstavních prostor navrhlo studio Holzer Kobler Architekturen Zürich/Berlin. Zvnějšku strohá budova je oživena nápisovým lemem a horizontálním střídáním materiálu obkladu budovy, jejíž stavba trvala téměř čtyři roky a vyžádala si na 22, 6 mil. eur. Výstavní plocha čítá na 2 000 m², jež je využita převážně pro stálou expozici prezentující jak původní sbírku Bauhausu, kterou zanechal Walter Gropius při přesídlení školy z Výmaru do Desavy v roce 1924, tak i akvizice, které byly pořizovány zejména po druhé světové válce. Ústředním tématem výstavy „Bauhaus pochází z Výmaru“ je vliv této designerské školy na současnost.

2/ Rozhodnutí o prohlášení pražského obchodního domu Kotva památkou bylo vráceno k novému projednání

Obchodní dům Kotva manželů Machoninových, zdroj: wikimedia commons (OD Kotva)

Loni na podzim Ministerstvo kultury ČR oznámilo prohlášení budovy obchodního domu Kotva (arch. Věra a Vladimír Machoninovi, 1970–1975) nemovitou kulturní památkou. Stalo se tak až na druhý pokus, jelikož první roku 2007 nebyl úspěšný. Vlastník (developerská společnost Pražská správa nemovitostí miliardáře Václava Skaly) proti rozhodnutí podal rozklad, kterému ministr kultury Antonín Staněk jako odvolací orgán vyhověl. V průběhu řízení o prohlášení Kotvy památkou se totiž bez vědomí ministerstva vlastník změnil, ačkoliv ho zastupovala stejná právní společnost. Je nepochybné, že developer o památkovou ochranu obchodního domu nestojí, jelikož plánuje jeho rozsáhlou rekonstrukci spočívající ve výměně vnějšího pláště, vložení nových příček i bourání stropů. S takovým invazivním rozsahem prací již vyjádřili zamítavý postoj odborníci z pražského pracoviště Národního památkového ústavu. Připomeňme, že jejich hlas je spíše poradní – rozhodující pravomoc má pražský magistrát, respektive jeho památkový odbor. Ministr Staněk ujistil, že nepřipustí další kauzu Transgas a své rozhodnutí chápe čistě procesně jako pojistku proti odvolání vlastníka Kotvy. Je pravdou, že prohlášení nemovitou kulturní památkou musí být z tohoto důvodu po správní stránce naprosto nezávadné. Nové rozhodnutí ministr očekává v nejbližší době. Kotva zůstává v procesu řízení o prohlášení, tedy v režimu památkové ochrany.

3/ Německé Centrum pro politikou krásu čelí vyšetřování podle § 129

Detailní záběr repliky památníku holocaustu vedle pozemku ultrapravicového extremisty. Zdroj: web ZPS

Německý kolektiv Zentrum für Politische Schönheit (Centrum pro politickou krásu, zakladatel Philipp Ruch), jenž funguje více než deset let, je již šestnáct měsíců vyšetřován podle § 129, jenž staví tuto skupinu na roveň teroristických organizací. Impulzem pro toto vyšetřování byla jedna z mnoha akcí tohoto kolektivu, jenž sám sebe prezentuje jako „útočný tým, jenž bojuje za morální krásu, politickou poezii, všeobjímající lidskost a zároveň se snaží zachovat humanitární přístup“. Tato organizace se věnuje zejména performativnímu vizuálnímu umění a divadlu. Nyní je vyšetřována za akci, která proběhla v zimě roku 2017. Skupina tehdy zbudovala repliku berlínského památníku holocaustu vedle pozemku, který vlastní ultrapravicový extremistický politik Björn Höcke. Organizace na svých webových stránkách uvádí: „Jde o přímé ohrožení umělecké svobody. Centrum pro politickou krásu je tímto považováno za kriminální organizaci /…/ a zařazeno po bok ISIS nebo Al Nusra Front.“  Prokurátor Martin Zschächner popírá, že by šlo o politicky motivované vyšetřování. Podle něj zde vzniklo důvodné podezření ze špionáže skupiny, kterou údajně provádějí z pronajatého pozemku, kde zbudovali repliku zmíněného památníku.

4/ Ministryně kultury SR popřela, že by se měla bratislavská Kunsthalle vystěhovat

Slovenské deníky SME, Denník N a Pravda referují o čtvrteční návštěvě ministryně kultury SR Ľubici Laššákové vernisáže výstavy Inverzná romantika, jež proběhla v bratislavské Kunsthalle. Ředitelka organizace Nina Vrbanová se o toto setkání dlouho snažila, avšak do čtvrtka neúspěšně. Ministryni přivítalo několik desítek příznivců Kunsthalle s transparenty. Ministerstvo kultury SR totiž nedávno vydalo zprávu o záměru vybudovat v prostorách, kde dosud sídlí Kunsthalle, kreativní centrum. Laššáková tvrdí, že o problému se dozvěděla z médií a popřela, že by šlo o cílenou akci proti této organizaci, jež je dnes fakticky součástí Slovenské národní galerie. Údajně se jedná pouze o záměr rekonstruovat prostory, kde organizace sídlí a přerušení činnosti v těchto prostorách by tedy bylo dočasné. Zástupci Kunsthalle ministryni zároveň odevzdali petiční archy za záchranu Kunsthalle, které čítají na devět set podpisů. Původní záměr ministerstva však byl vytvořit v prostoru kreativní centrum.

Martin Vaněk | Narozen 1982, je historik umění, kurátor a výtvarný kritik. Vystudoval dějiny umění a český jazyk a literaturu na FF MU v Brně. Od roku 2017 je doktorandem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Pracoval jako kurátor v Muzeu Jindřichohradecka, Alšově jihočeské galerii a také v metodickém centru při Moravské galerii. Je spoluautorem stálé expozice AJG s názvem Meziprůzkumy. Sbírka AJG 1300–2016 (2017, 2018, 2019, 2020). Působí jako externí kurátor AJG, externí kurátor Muzea fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci. Je členem iniciativy Je to i tvoje město.