Berlínská kulturní scéna řeší antisemitismus

V návaznosti na řadu kontroverzních událostí, které se odehrály na německé kulturní scéně po vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem, minulý čtvrtek představil berlínský senátor pro kulturu Joe Chialo klauzuli, která bude nadále po všech příjemcích financování požadovat podpis dokumentu vyjadřujícího odsouzení antisemitismu. Chialo mimo jiné ve svém prohlášení uvedl, že „kulturní instituce a orgány zajišťující financování jsou zodpovědné za to, že veřejné peníze nebudou použity k propagaci rasistických, antisemitských, antiqueer nebo jakkoliv jinak vylučujících projevů“. V reakci na to ještě téhož dne vznikl otevřený dopis požadující okamžité stažení této klauzule, jejž dosud podepsaly více než 4 000 zástupců a zástupkyň berlínské umělecké scény, mimo jiné i loňský nositel Turner Prize Jesse Darling.

Otevřený dopis poukazuje především na to, že pracovní definice antisemitismu podle aliance IHRA (International Holocaust Remembrance Alliance, jíž jsou Česká republika i Slovensko také členskými státy), jehož projevy mají budoucí příjemci financování tímto způsobem odsoudit, je často považována za kontroverzní. Definice totiž říká, že „Antisemitismus je určité vnímání Židů, které může být vyjádřeno jako nenávist vůči Židům. Rétorické a fyzické projevy antisemitismu jsou namířeny proti židovským nebo nežidovským jednotlivcům či jejich majetku nebo proti institucím a náboženským zařízením židovské komunity“.

Jak uvedl deník The Guardian, v dubnu loňského roku se proti jejímu přijetí ze strany OSN postavilo více než 100 izraelských a mezinárodních lidskoprávních a dalších občanských organizací. Podle nich je tato definice politicky zneužívána k ochraně Izraele proti legitimní kritice státní politiky. Autoři a autorky otevřeného dopisu dále upozorňují na to, že definice IHRA není zamýšlena jako nástroj státního postihu a je pro tento účel nevhodná kvůli možnostem příliš otevřené interpretace, která umožňuje její snadnou manipulovatelnost a zneužití. Vymezují se zároveň vůči tomu, že „povýšení specifické definice antisemitismu na doktrínu kulturní politiky představuje absolutní výjimku, jejíž obdoba neexistuje pro žádnou jinou formu diskriminace“, a dodávají, že „hierarchizaci forem diskriminace (a související rozdělování) okrajových skupin společnosti“ považují za nebezpečnou.

Prohlášení berlínského senátora vstupuje do vyostřeného dění na německé kulturní scéně související s aktuálním konfliktem mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Jak Artalk již dříve informoval, řada umělců, umělkyň i institucí v Německu čelila v posledních měsících velmi tvrdé kritice kvůli podpoře Palestiny, respektive výzvám k ukončení nepřiměřeně silného útoku ze strany Izraele, jež byly mylně označeny za projevy antisemitismu. Jedním z nejvýraznějších počinů bylo v tomto ohledu zrušení přehlídky původem jihoafrické židovské umělkyně Candice Breitz v Moderní galerii Sárského muzea kvůli údajně „kontroverzním výrokům v kontextu agrese Hamásu vůči státu Izrael“. V listopadu také kvůli polarizaci veřejné debaty na německé kulturní scéně odstoupila postupně celá komise vybírající kurátorské vedení nadcházející documenty v Kasselu.

 

Titulní fotka: Záběr z propalestinské demonstrace v Berlíně 30. 12. 2023. Foto: still z reportáže Deutsche Welle, dw.com